Prosinec 2013

Štědrej večír nastal!

24. prosince 2013 v 21:33 | Lily McEnvy |  My Days
Přijde mi to jak věčnost, kdy jsem naposledy něco málo napsala. Ať už na blog, nebo jen tak, abych pohnula s nějakou svoji rozepsanou věci. Nic! Nemám čas. A spousty věcí, které se musí udělat. Jako by toho nebylo málo, rozkoukala jsem Supernatural a můj brácha na to začal koukat se mnou, takže i když mám hodně velkou vůli nedívat se na to a třeba si číst (což bych vážně ráda!), nebo se třeba i začít učit na ty scia, tak mě můj brácha k tobu stejně začne nutit a já nakonec neodolám. pfff! Dneska jsem se nechala donutit jenom k jedné epizodě. A stejně jsem nestihla dočíst těch přibližně 100 stránek The Devil wears Prada, které jsem chtěla přečíst ještě před nadílkou dalších knížek, protože jsem měla spoustu práce. Jako každý rok na Štědý den. Hned ráno brzo vstávat, aby se mohl udělat bramborový salát. Každým rokem dostávám větší a větší podíl na přípravě celé večeře. Letos jsem ten sálat dělala už prakticky sama. Ale na druhou stranu si ho všichni hrozně pochvalovali, že se letos opravdu poved. A měli pravdu, vážně se mi povedl.
Ještě před oběděm jsem stihla ozdobit stromek, což mi zabralo něco málo přes hodinku. K tomu mi v telce běžela nějaká zvláštně divná moderní česká pohádka a poslouchala jsem tátovo komentáře na to, jak to je blbí. Výjimečně jsem s ním i souhlasila.
Ještě před obědem jsem stihla připravit dárkový koš pro babi a dědu. Letos se jako každým rokem nekonal klasický rodinný oběd. Babi připravila kubu, kterého já ani táta nejíme. Takže jsme si sedli do obýváku s čajem a vánočkou a pustili si v telce Star Wars s Ewanem McGregorem (kterého jsem samozřejmě ocenila spíš já než táta).
Odpoledne bylo poněkud klidnější. Už jsem neměla tolik práce. K večeru už jenom stačilo prostřít stůl a nějakým způsobem ze sebe udělat člověka, abych nestrašila u slavnostní večeře. Naskládat dárky pod stromek a může se zasednout ke stolu.
Jak už jsem řekla, sálat se letost povedl. A na řízcích se nedá nic zkazit. Letos jsme ani kapra neměli, stejně ho nikdo nejí.
Upřímně, na rozbalování dárků jsem se ani moc extra netěšila, protože mě tam nečekalo žádné překvapení. Takže jsem se spíš těšíla, až se budu moct začíst do nějaké nové knížky, nebo vyrazit ven v nové bundě, čepici, šatech nebo košili. Také jsem se těšila na novou kabelku a taky na to, jakou radost udělám ostatním tím, co jsem jim koupila. Asi největší radost udělalo bráchovi triko s Doctorem Who, což mě potěšilo, protože na ten dárek jsem byla taky nejvíc pyšná. A v závěru mi udělal asi největší radost dárek, který pro mě byl jako jediný překvapením. Nemám nejmenší ponětí, jak je to možný, ale mamka se shodou okolností strefila do věci, kterou už jsem si hrozně dlouhou dobu přála (a hlavně ji potřebovala), a to termohrnek! Takže bezvadný překvapení a udělalo mi to fakt radost, což mamku potěšilo. Wow! Ještě teď to nějak nedokážu pochopit, že moje mamka má stejné myšlení jako já. Wow! Nechápu! Zázrak letošních vánoc!
No. A teď sedím v kuchyni. Sama. Což je boží! Protože ze všeho nejradši mám ten vánoční večerní klid u televize. Takže koukám na Sám doma (Při reklamě přepínám na Top Gear, africký speciál, který už jsem sice párkrát viděla, ale stejně to je pořád sranda. And Hammond looks special hot in that, all dirty and stuff, you know♥), jím cukroví (svoje oblíbený - mandlový) a jsem na netu. A překvapivě jsem sepsala celkem dlohej článek. To asi těm vánocema...

Letos jsem si na tom zabalování nějak dala záležet.
Klasika.
Bezvadná věc na vánocích... ! Jednu jsem si sice nadělila sama, ale stejně! Už se těším, až se do nich pustím.♥


A teď se neskutečně těším na Christmas Special Doctor Who, Vicious Christmas Special a ze všeho nejvíc na silvestra u mojí ženy! ♥♥ Konec tohohle roku bude bezvadnej! Narozdíl od celýho blbýho roku! Těch posledních pár dnů mi vynahradí všechny ty hnusy! Předpokládám... Každopádně si to užiju:)