Červen 2013

because of stephen amell. <3

23. června 2013 v 10:17 | Lily McEnvy |  My Days
Za těch pár dnů volna, už jsem toho stihla docela dost.
Rozkoukala jsem další seriál, který jsem si zamilovala hned z první epizodou.
Poklydila jsem si pokoj.
Včera jsem uklidila celý byt.
Zašetla jsem se do Fifty Shades of Gray. A důvod, proč jsem s tím ještě nešlehla, je hlavně ten, že se má točit film a Christopera Greye má hrát Stephen Amell. Je jasný, že ten film budu muset vidět, už jenom kvůli němu (a budu doufat, že tam bude hrát ten Bruce, jak to popisují v knížce). Takže bych chtěla předem vědět, o čem to je.

A to nejhlavnější! Začala jsem s překladem I should met you Because I love you. A už jsem skoro v polovině. hahá!

No a dneska v půl šestý jedu do Prahy. A zítra večer na BON JOVIHO!!!!!!!!!!!! ááá! <3 už je tu zase takovej ten pocit, když se hrozně těšíte na nějakej koncert, a vždycky, když si na to jenom vzpomenete, tak vám žaludek udělá kontrmelec! <3

A v úterý se stěhuju. A pak už snad budu moct pořádně ozkoušet ten můj longboard! <3

Cumberbitch! <3

13. června 2013 v 0:55 | Lily McEnvy |  My Days
mám slabost pro zlouny. mám slabost pro benedicta.
Dneska jsem byla v imaxu na Star Trek Into Darness. Bylo to ještě lepší, než jsem očekávla. A že jsem od toho očekávala vážně dost! Prostě skvost! Myslím, že se to může srovnávat s Hobbitem. A že Hobbita miluju!
Ale prostě benedict je poklad!
Ne, že by chris pine byl nějak špatnej <3
yummy!


huh.

6. června 2013 v 19:30 | Lily McEnvy |  My Days
takovej ten pocit, kdy víte, že se blíží léto a vy nemůžete nosit krátkej rukáv.
takovej ten pocit, když víte, že nezvládnete školu, a dokážete si představit tek zklamanej výraz rodičů, až jim to taky dojde.
takovej ten pocit, když se vám chce zvracet pokaždý, když si uvědomíte, jak jste zklamali sami sebe.

whatever!

5. Chapter – The Angel

4. června 2013 v 10:51 | Lily McEnvy |  Queer As Folk (AU)
Pomalu jsem otevřela oči. Převrátila jsem se v posteli na druhý bok a pohlédla jsem na hodiny na zdi. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že opravdu ukazují tři čtvrtě na osm. Rychlostí blesku jsem vyletěla z postele a začala jsem se převlékat do školní uniformy, kterou mi mamka ráno donesla až do mého pokoje. Byla jsem jí za to nesmírně vděčná. Pak jsem do tašky ještě hodila něco na převlečení a vyletěla jsem z pokoje. V kuchyni jsem popadla toust s džemem, který mi tam mamka nechala, a do tašky jsem si hodila jablko ke svačině, pak už jsem opouštěla byt a sbíhala jsem schody. Naštěstí jsem stihla autobus, takže jsem si mohla cestou na pět minut sednout, popadnout dech a oddechnout si, že nepřijdu do školy pozdě.
Dějepis jsme měli hned první hodinu a já jsem měla to štěstí, že mě profesor vyvolal k tabuli přečíst moji esej. Dala jsem si na ni opravdu záležet, takže jsem věděla, že bude mít úspěch. A taky že měla.

steal my heart tonight.

2. června 2013 v 23:05 | Lily McEnvy |  My Days
so, okay, tha's it... enough is enough.

pořád prší. pořád a pořád. a mě už to nebaví. už je to trapný. vážně. prostě...
cesta do prahy celkem ušla. jela jsem s bráchou. na nádraží nás vezl táta. to byly nervy, to teda. táta byl nervní, protože v už jim do pivovaru tekla voda a on musel chvátat domů pro služební auto a pak jet ještě do práce. (schrnuto, podrženo, byl tam prakticky celej víkend, protože prostě musí pivovar postavit hned vedle řeky!) do toho mu pořád někdo volal, takže (neměla bych to říkat, ale co) opět porušoval předpisy a volal za volantem. a do toho samozřejmě pořád chcalo. ale přežili jsme to. na dálnici nepršelo, ale u berouna jsme déšť zase potkali. řeky v plzni a berouně jsou vylitý z břehů. vltava je taky drunk. musela jsem přestupovat už na můstku a vzít to jednu zastávku áčkem, protože florenc už byl zavřenej. ale na kolej jsem se dostala. eventually. ani jsem moc nezmokla. učila jsem se. dala si večeři, rychlou sprchu, silný kafe, pár cigaret na balkoně... pořád prší.
a zítra, pro změnu, v centru nejezdí metro vůbec. takže musím do školy na test z angličiny autobusem. hip hip hurray!

a teď zase poslouchám one direction a přemýšlím, co budu dělat. poslední dvě lekce slovíček na test si nechám až na ráno k snídani, takže dnes už se neučím. už jsem měla krátké posezení na balkoně s cigárkem a nožem (hahááá, protože žiletky jsou out)... číst se mi nechce, protože za víkend už jsem toho přečetla dost. u seriálu nebo filmu bych asi usnula... huh...

it hurts. it burns. it helps. i can feel it. i can relax. i'll get better.
everything's going to be just fine.