79. Pocit vinny

25. července 2012 v 15:26 | Dicy° |  Lily's Song
Sobota
Ležela jsem vedle Bruce v posteli a tulila jsem se v jeho náruči. Pevně mě k sobě tiskl a v tichosti vyčkával, až se sama odhodlám mu to říci.
Po dlouhých minutách hrobového ticha přerušovaného jen naším dechem, jsem se konečně rozhodla mu to říct: "Kluci se rozešli."
"Cože?" řek překvapeně.
"Myslím, že je to má vina."
"Neblázni, Lily, jak by to mohla být tvoje vina?"
"Měla jsem zůstat s nimi. Měli problémy. Neměla jsem nikam jezdit, měla jsem zůstat a být připravena jim kdykoli pomoct. Thomy je teď sám v New Yorku, přespává v hotelu, a já mu nemohu nijak pomoct. Nesnesu to pomyšlení, že se trápí."
"Zlato… Myslím, že se s tím musí vyrovnat sám. Určitě mu prospěje, když bude pár dnů sám a srovná si věci v hlavě."
"To on říkal taky. Ale já si prostě nemůžu pomoct. Cítím se kvůli tomu mizerně."
"Lily, udělala jsi, co šlo, abys jim pomohla."
"Myslíš?"
"Vím to."
Zvedla jsem hlavu a pohlédla jsem mu do očí. Odhodlaně se na mě díval a mírně se usmál.
"Děkuju," oplatila jsem mu úsměv.
"A teď bychom měli jít spát, zlato. Zítra vstáváme brzy."
S úsměvem jsem přikývla a políbila ho na dobrou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Slušností je pozdravit...! :)*

Ahoj :)
Hello!
Aloha ☆

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.