Červenec 2012

What about us?

29. července 2012 v 21:26 | Dicy° |  Grafika
I had a great day today. I had a birthday party with my family but it's not so important though it was fun.
The most important thing is that I made great progress with my book.
I owe big "Thank You" to John Barrowman because he and his songs - it's my big inspiration.
And by the way I'm seriously thinking of giving my book name "What about us?". It's not just because I love that song but it simply goes well together with the story.
***
And when I wasn't typeing, thinking abou story or just looking for some information on the Internet, I was having some fun with PhotoShop. I did some cute pictures related to my story.
You can just imagine what it's all about because it's my big secret...
***
But, of cource, you can see those pictures: ↓
.
Well, you and I, we both know it's not any good. But as I said it was just for fun :)

Go to Bora Bora.

29. července 2012 v 17:11 | Dicy° |  Before I die

Vážně pochybuji, že bych tam vydržela týden nebo tak, ale na pár dnů bych tam jela třeba hned!:D Vždycky jsem měla raději spíš aktivnější dovolené, než jen válení na pláži a opalování. Na žádné dovolené jsem nevydržela ležet ani jeden celý den u moře. Vždyť to je hrozná nuda, vždycky se procházím alespoň po té pláží, podél moře a poznávám nové "končiny". Ale Bora Bora to je ráj, ne? Pár dnů jenom tak blbnout v průzračně čistým moři a užívat si... Dokážu si nás tam s Luss představit ♥♥ To by byla dovolená snů:)

Summer of 2012: 10. Zase o rok starší.

28. července 2012 v 13:46 | Dicy° |  My Days
To není možný, že mi za dva dny bude devatenáct. Jenom kdybych se na to taky chovala. Dnes mi přáli rodiče a oba mi přáli to samý: "Abych dostala rozum, chovala se jako dospělá a byla na ně hodná." Takový přání já miluju!:D
Na to, že jsem spala jenom čtyři hodiny mám nějak moc energie. Domů jsem přijela před desátou, hned jsem musela vysát, vytřít celý byt, uklidit nádobí a utřít stůl a židle v altánku, abychom tam mohli obědvat. A pak jsem si dala chvilku volna a skočila jsem na chvíli do bazénu. Vypadalo to, že se každou chvíli zatáhne, tak jsem to chtěla využít, dokud to šlo.
Rodiče mi dali čokoládu, bombóny a penízky. Takže jsem nakonec stejně nejlepší dárek dostala od brášky. ♥ Docela se stydím, že já mu dala jenom čokoládu, jenže já vím, jak on má čokoládu rád :)
Záda mě bolí pořád stejně, což mě docela sere, protože už nevím, jak si mám sednout...
Rodiče pojedou asi nakupovat, tatínek mi slíbil, že koupí DVDčka, abych mohla vypálit konečně nějaký ty filmy, abych neměla přehlcenou paměť v počítači.
A taky bych ještě dnes chtěla stihnout přetáhnout fotky z foťáku do počítače, abych se ještě mohla zasmát :D

***
***


"The reason I'm running for president is because I can't be Bruce Springsteen." - President Barack Obama

Have a flat stomach.

28. července 2012 v 12:44 | Dicy° |  Before I die

Jo, to bych si pískala, kdybych měla takový břicho. Jenom kdybych pro to něco dělala. Pořád si říkám: "Já začnu! Příští týden zase začnu běhat, budu posilovat břicho, nebudu tolik žrát..." a podobně, ale běhat už jsem dlouho nebyla, neposiluju, akorát už tolik nejím. Ale to mi je stejně prd platný. Občas si zaplavu, ale poslední dobou mi to počasí moc nepřeje. Ale od září začnu softbalovat, navíc pochybuju, že v Praze, mimo dosah babičky, budu pravidelně a v "dostatečném" množství jíst, tak snad se jednou dočkám....

Meet One Direction

25. července 2012 v 15:32 | Dicy° |  Before I die

No jasně, hádám, že mě teď budou všichni považovat za uječenou, histerickou puberťačku. A možná že taková jsem (na koncertě Bruce jsem měla co dělat, abych se ovládla!).
A nebo prostě hledám novou položku do seznamu koncertů, které musím v životě vidět! (I když mezi námi, Bruce je tam pořád, akorát tam už není "vidět Bruce na živo", ale je tam "znovu vidět Bruce naživo")

79. Pocit vinny

25. července 2012 v 15:26 | Dicy° |  Lily's Song
Sobota
Ležela jsem vedle Bruce v posteli a tulila jsem se v jeho náruči. Pevně mě k sobě tiskl a v tichosti vyčkával, až se sama odhodlám mu to říci.
Po dlouhých minutách hrobového ticha přerušovaného jen naším dechem, jsem se konečně rozhodla mu to říct: "Kluci se rozešli."
"Cože?" řek překvapeně.
"Myslím, že je to má vina."
"Neblázni, Lily, jak by to mohla být tvoje vina?"
"Měla jsem zůstat s nimi. Měli problémy. Neměla jsem nikam jezdit, měla jsem zůstat a být připravena jim kdykoli pomoct. Thomy je teď sám v New Yorku, přespává v hotelu, a já mu nemohu nijak pomoct. Nesnesu to pomyšlení, že se trápí."
"Zlato… Myslím, že se s tím musí vyrovnat sám. Určitě mu prospěje, když bude pár dnů sám a srovná si věci v hlavě."
"To on říkal taky. Ale já si prostě nemůžu pomoct. Cítím se kvůli tomu mizerně."
"Lily, udělala jsi, co šlo, abys jim pomohla."
"Myslíš?"
"Vím to."
Zvedla jsem hlavu a pohlédla jsem mu do očí. Odhodlaně se na mě díval a mírně se usmál.
"Děkuju," oplatila jsem mu úsměv.
"A teď bychom měli jít spát, zlato. Zítra vstáváme brzy."
S úsměvem jsem přikývla a políbila ho na dobrou noc.

Bůh a jeho animace.

25. července 2012 v 11:15 | Dicy° |  Bruce *THE BOSS* Springsteen♥
Za posledních pár dnů jsem si nashromáždila docela slušnou sbírku Bruceových animací. A jsou naprosto dokonalý, tak jsem se o ně chtěla podělit i s vámi. Vím, že NĚKDO to určitě ocení!♥♥ ↓

Are you happier when you can make me cry?

25. července 2012 v 11:01 | Dicy° |  My Days
Řekla jsem to na tumblr a dávám to i sem!! Všichni povinně přečíst a konat!!!
Díky:)
***

Jinak všem doporučuji film How do you know? s Reese Witherspoon a Paulem Ruddem (nesnáším debilní český skloňování) v hlavních rolích. Je to skvělá romantická komedie s krásným koncem (musela jsem se pořád debilně-šťastně usmívat!). A co si budeme povídat Reese Witherspoon je jedna z nejkrásnějších hereček a Paul Rudd je hroznej sympaťák. Celkem podstatnou roli také hraje skvělý Owen Wilson. Roli toho, který vás snad v každé scéně rozesměje, zastal Jack Nicholson. Takže neváhejte a stahujte!:)
***

Taky mám nový poznatek. No, vlastně to není zas tako nový poznatek, protože už se mi to stalo hodněkrát. Odteď si prostě ZAKAZUJI těšit se na něco předem. Z pátku bude nakonec asi velký ho*no, takže mám pocit, že všechno stojí za starou bačkoru. Ale co?! Stejně jsem ty narozeniny slavit nechtěla, devaténáctka je bezvýznamná! Pořádný oslavy si nechám až na příští rok.

Čím dál víc se těším na září. Už vážně potřebuju vypadnou. Potřebuju konečně změnit vzduch. Už aby! To je snad poprvý v mým životě, co mě prázdniny neskutečně serou!!

Možná to je tím, že jsem zamilovaná. A když jsem v létě zamilovaná, tak bych si to měla sakra užívat. A místo toho sedím u počítače, u posranýho zkurvenýho facebooku a píšu jí, jak moc mi chybí!!!! Nejradši bych se rozběhla hlavou proti zdi (aby ze mě měli sousedi respekt!!).
***

Asi ještě něco hodím na blog a pak se konečně budu věnovat tý nový povídce! Zdar!

Spend new years in times square.

24. července 2012 v 10:54 | Dicy° |  Before I die
Neříkám, že slavit v Krizi je špatný, ale New York je New York :D

Summer of 2012: 09. Movies and Happines

23. července 2012 v 21:04 | Dicy° |  My Days
Já si tak hrozně moc užívám prázdniny. Se mnou to je jak na houpačce. Nejdřív je mi hrozně mizerně, ale stačí mi víkend ve společnosti skvělých filmů a najednou je mi báááječně.
A že jsem těch filmů viděla... The Last Song, Due Date, The Hangover, The Hangover Part II, Wonder Boys, Four Christmases, Horrible Bosses, Valentine's Day, Les Chansons D Amour.
Dnešní odpoledne jsem si užila s Bejb♥ I když jsem jela domů se zelenýma kolenama a z pod trička mi vypadávala tráva, stejně jsem ráda, že jsem s ní byla.

Bože jak já se těším na pátek!! Nejenom že mi přijede Sparťan a že ho po hroooozně dlouhý době uvidím, ale ještě k tomu mi přijede moje nejkouzelnější princezna. ♥♥ A že už jsem ji taky docela dlouho nevidě! Jak já už se těším, až ji zase uvidím, obejmu, políbím...♥ Asi se nedočkám pátku! :*

A jako bonus... pro Springsteenovce!

Everything sucks!

21. července 2012 v 20:37 | Dicy° |  My Days
Nevím, čím to je. Ale vážně se teď cítím hrozně mizerně. Snad ještě hůř než včera. A to už je co říct.
Možná to je tím, že je víkend. To mám vždycky horší náladu, protože doma není takový klid, jaký bych teď asi potřebovala. Možná to je tím hrozným počasím. Možná to je tím, že jsem si teď pustila smutnej film. Nesnáším (a zároveň miluju) filmy, u kterých brečím. Ale u filmu, který končí pohřbem, to jinak nejde. Ale je dobrý se občas prostě vybrečet.
Už včera večer jsem se cítila fakt mizerně. Těžko se to vysvětluje někomu, kdo to nezažil. Ale ten pocit, když vám někdo tak hnusně nadává. Přitom k tomu vlastně nemá důvod. Poprvé jsem cítila ten hnusnej pocit, že vlastně to, čím jsem, je špatně. Že to lidé nepovažují za něco normálního, že jsou na světě stále lidé, kteří mě za to budou nesnášet. Jenže já ten pocit mám pořád. Myslela jsem, že se z toho vyspím, ale ráno jsem si na to zase vzpomněla a drží se mě to celý den.
Když jsem dopoledne pekla s mamkou a babi "pouťový" koláče, myslela jsem, že zešílím. Věděla jsem, že se musím tvářit tak, aby nic nepoznali. Smála jsem se, dělala jsem blbiny (prostě jako normálně), ale uvnitř jsem cítila, že každou chvíli začnu brečet.
Teď si pouštím Bruce a chce se mi tak strašně brečet, že každou chvíli vyskočím z okna.
Potřebovala bych někoho u sebe. Někoho, kdo by mě objal a řekl mi, že všechno bude fajn. Jenom kdybych někoho takovýho měla. Ten nejdůležitější člověk je na stovky kilometrů daleko. O bejb od úterka nic nevím a vážně mám z toho divnej pocit. Bojím se na to už i myslet, protože to, co se mi honí hlavou, je dost děsivý. A na náladě mi to taky nepřidá. Cítím se, že nikoho nezajímám.
Zase po dlouhý době mám tuhle děsivou náladu. Ale jo, už dlouho to tu nebylo.

Je divný, když mi náladu zkazí debil, kterýho jsem vlastně nikdy neviděla. To, co mi napsal, mi pořád běží hlavou. Pořád mám ten samej pocit jako, když jsem to četla. Když jsem nevěřícně zírala na monitor a přes slzy jsem skoro nemohla číst. Nikdy jsem nemyslela, že něco podobnýho zažiju. Vždy jsem měla za to, že jsem taková, že takovýhle věci prostě budu ignorovat, že jen zakroutím hlavou na tím, jak jsou ti lidé blbí. Ale že to bude takhle těžký, to jsem nevěděla. Nejde to. Nemůžu to dostat z hlavy.
Přijde mi to tak strašně nefér, že je ta společnost taková. Já jsem přeci nikomu nic neudělala, proč mě všichni hned odsuzují?!
Jsem na dně...

Červencový číslo Rock&Popu a novinky ve světě hudby

20. července 2012 v 17:26 | Dicy° |  All over the world
Včera jsem si po dvou měsících koupila Rock&Pop a řeknu vám, že jsem se dozvěděla dost zajímavý věci.
  • Legendární festival Glastonbury se letos kvůli Olympijským hrám ruší! To naštve!
  • Peter Buck vydává sólovku!!!! Nese název Slicing Up Eyballs a obsahuje píseň 10 Million BC. Což jsou zatím veškerý informace, ale jsem na to fakt zvědavá.
  • Serj Tankian vydal novou desku - Harakiri, která u nás vyšla 10. července.
  • Billy Talent, kteří tu nedávno vystoupili (tentokrát už ne jako něčí předkapela), chystají také nové album a slíbili, že příští rok přijedou znovu! (Což je fajn, jelikož mě celkem štvalo, že jsem je letos neviděla, ale Bruce měl přednost, to je jasný!)
  • Taky jsem si přečetla celý článek o Nilsu Lofrenovi, který už pár let hraje v E-Street Bandu, tudíž jsem ho 11. července viděla v Edenu s Brucem. ♥
  • Nechybí taky další část Hippies, a přestože jsem dvě vynechala, stále je to zajímavý. :)
  • Samozřejmě také 14 stránek recenzí, kde jsem si mimo jiné našla Adama Lamberta a jeho Trespassing, který dostal 2 a půl hvězdičky (i když u mě má plný počet!♥), a také hodnocení Bruceovi Ilustrované biografie (od Chrise Rushbyho), kterou mám doma a která dostala 4 hvězdičky (já bych jí dala i tu pátou♥).
  • Rubrika Live je taky celkem nacpaná. No jo, léto a fesťáky. Najdete tu zde Rock Im Park, Sonisphere Madrid, plzeňský Metalfest, Primavera Sound z Barcelony, ale i koncerty samotných umělců, jakými jsou The Mission, Slayer, U.K., Slash s Mötley Crüe, Ozzy Osbourne, ELO, Ken Hensley a Dan McCafferty. ¨
Prostě nadupaný číslo. Tak upalujte do trafiky :)

Nail polish and the other one.

20. července 2012 v 17:01 | Dicy° |  Style and Fashion
↑ Laky S-he se dají sehnat vlastně kdekoli v drogerii. Já jsem si je koupila v DM. Pokud jde o laky na nehty, sázím právě na tuhle značku. Má totiž jednu velkou výhodu - jsou levné (do 100,--). Přesto kvalitní. Vypadají skvěle a vydrží stejně dlouho jako každý jiný (dražší) lak. Některé světlejší barvy vypadají lépe, když si dáte dvě vrstvy :)
↑ Další úlovek z DM. Černá tužka na oči Miss Sporty. Je fakt skvělá. Doporučuji. A vejdete se s ní do 100,--

T-Shirt

20. července 2012 v 16:54 | Dicy° |  Style and Fashion
↑ "Krátké" tričko s motivem britské vlajky seženete v New Yorkeru za 249,--. Pokud nechcete černé, můžete si vybrat bílé nebo šedivé, kde je vlajka klasická červeno-modrá.
↑ Já jsem sáhla po černém, protože těch barev už mám i tak dost :)

Nákupy v Claire's Accessories

20. července 2012 v 16:47 | Dicy° |  Style and Fashion
↑ Korálky hrající všemi barvami můžete sehnat za 199,--
↑ Náušnice ve tvaru vinylu za 109,--

***

A když už jsme u toho... Claire's Accessories je fakt skvělej krám. Dají se tam najít fakt stylový věci. A hlavně tam mají fakt skoro všechno na co si vzpomenete... Náušnice, prstýnky, řetízky, náramky, korálky, piersingy, klobouky, pásky, všemožný věci do vlasů, barvy na vlasy, laky na nehty, obaly na mobily a miliony dalších věcí... Určitě vyražte!
Já jsem nakupovala v Plzni v Olympii a mají tam fajn slevy. Tři věci jen za 130,--
*ilustrační foto*

I'm a fucking Unicorn!

19. července 2012 v 13:07 | Dicy° |  Style and Fashion
Rozjíždím novou rubriku, tak se těšte! Jelikož takovej styl jako já, jen tak nikdo nemá. (Ano, rozhodla jsem se, že od teď budu hrozně sebevědomá, takže jsem prostě nejlepší a ostatní jsou hrozně trapní a ubozí!!:D)
stay colorful! ♥

Everything is fu*king boring!

18. července 2012 v 19:09 | Dicy° |  My Days
Bože, jak já miluju, když na mě všichni serou, jak na placatej kámen. Ne, že bych všem psala. Ne, že by mi někdo odepsal... Ne, že bych se doma celej den nudila.
Ráno jsem jela do banky, nabila jsem si kartu, v deset už jsem byla zase doma. Od tý doby se jenom flákám.
A už jsem tak znuděná, že se mi z toho chce brečet... Jednou velkou nevýhodou toho, že jsem znuděná, že mě nic nebaví. A jak se mám zabavit, když mě nic nebaví? Aha! Takže se dál nudím... Začarovanej kruh.

Ale velmi oceňuji, že si mě nikdo nevšímá. Vidím v tom velký přínos. Alespoň to v září nebude tak velkej šok, až půjdu do Prahy...

Zdar a nazdar... Jdu se dál nudit

We gotta get out while we're young.

17. července 2012 v 23:23 | Dicy° |  Bruce *THE BOSS* Springsteen♥
Někdo si jistě všiml, že jsem si 11. července užila nejkrásnější chvíle svého života, protože koncert Bruce bylo něco, na co jsem se hrozně dlouho těšila. A já jsem se dočkala. Vážně!!♥
Už od první písničky, kterou jsem od něho slyšela (a už si vážně nepamatuju, kdy to bylo!), od prvního videa, který jsem viděla... Jsem čekala na to, až ho uvidím na živo! Protože to je prostě něco, co se za život musí zažít!
A kdo nebyl, tak by měl hodně litovat!

Ale...

Pak si vzpomenu, že je to za mnou. Že se teď nemám na co těšit. Nemám jistotu, že ho ještě někdy uvidím. Nemám takovej ten úžasnej pocit "natěšenosti" pokaždý, když si na něj jen vzpomenu...

A cítím se asi tak...

áááááá! (už je to tu zase! :D)

A reader lives a thousand lives before he dies...The man who never reads lives only one.

17. července 2012 v 22:08 | Dicy° |  My Days
Málo spím, skoro nejím... Poslední dny mi přijdou hrozně zabitý. Měla bych být dospělá, ale chovám se pořád jako malá. A poslední dny obzvlášť. Jsem nezodpovědná, brečím u všechno, jsem furt hlavou v oblacích...

Co brácha odjel, tak jsem do noci na počítači, protože prostě nemůžu spát. A ráno se vzbudím už v sedm a už prostě neusnu. Ležím, čumím do stropu a přemýšlím... O ničem.
Dnes jsem měla jít do banky. Nešla jsem. Zítra už tam vážně musím. Jsem líná. Zítra jedu do Plzně brzy ráno. Ani mi to nevadí, stejně budu zase od sedmi vzhůru. Jedu do banky. Hurá!! (ironie, jistě že) Musím si nabít kartu. Mamka po mě chce, abych ještě zašla k tomu doktoru. Ale stejně myslím, že tam nepůjdu. Znám se. Budu líná, nebo mi to prostě bude připadat zbytečný. Na to, že mám křivý záda, už jsem si zvykla. Jenom občas to bolí, jinak mi to je fuk. Stejně cvičit nebudu, ať už mi řekne, co chce. Do tý pojišťovny jsem pořád nezavolala. Pořád to odkládám. Pořád říkám, že do září času dost. A v řijnu budu zase čuměj jako puk.
Posledních pár dnů mám hlavu plnou blbostí. Dojme mě každá "ptákovina". Už se nemůžu dočkat zítřka, až se zase kouknu na nový díl The Glee Project a zase to celý probrečím. Stejně jako minulej díl...
Za posledních pár dnů mi jde dobře jen jedna věc... Hledat na internetu nový fotky Bruce a rozplývat se nad nima. A že mi to jde vážně skvěle. Jenom za dva dny jsem jich našla desítky. A co fotka, to perla. Jak teď objíždí svět, tak je ho plnej internet.♥

Momentálně čtu Pobřeží v plamenech od Wilbura. Jak já toho chlapa miluju. Nutno podotknout, že ne kvůli téhle knížce. Jistě, knížka je to nádherná, dokonalá... Jako každá od něho. ♥ Ale... Jedno velký ALE. Už v první větě jsem se dozvěděla, že to je o Michaelovi. O tom Michaelovi, o kterém jsem už četla v pár jeho knížkách. Takže hned jak jsem přečetla úvod a první větu, dala jsem si dvě a dvě dohromady a došlo mi, že právě v téhle knize se dozvím o tom, jak Mickey umře. K vzteku! Tak jsem si hned na začátku přikázala, že se do něho prostě nesmím zamilovat (ano, jsem náchylná k tomu zamilovávat se do literárních hrdinů, hlavně těch z knížek Wilbura Smithe, protože jestli on něco dokáže, tak dokonale vykreslit charaktery postav!). Ale to, že jsem si to přikázala, mi vůbec (ale vůbec) nepomohlo. Takže po pár stránkách mi došlo, že Mickey je prostě dokonalým obrazem svého perfektního otce. To znamená - 100% kladný hrnina. A ano! Brečela jsem! Teď se pokaždý bojím tu knížku otevřít, protože se bojím číst o tom, jak Centaine trpí Mickeyho ztrátou. Bože, vždyť zemřel v jejich svatební den!! (Zkurvená válka!!)
Tady by se slušelo říci, že ještě ve Francii jsem četla Na život a na smrt, také od Wilbura Smithe, a také jsem u toho brečela. Kniha začínala dětstvím Seana Courtneye, tedy mého úplně moc nejvíce oblíbeného literárního hrdiny! :D Prostě Hrdina s velkým H. Takže jsem se těšila, že se dozvím spoustu věcí o jeho životě přet tím, než se z něho stal ten dokonalý muž, o kterém už jsem četla v tolika knihách. A že jsem se toho dozvěděla hodně. Zjistila jsem, že to co jsem pokládala za nepatrné chyby v jeho jinak neposkvrněném štítě, nebyly vůbec jeho chyby. To si jen vymysleli blbí lidi, aby mu uškodili. Takže co? Zjistila jsem, že je prostě dokonalý. Taky proto byl Michael stejně dokonalý, protože byl přesným odrazem svého otce (ne, jako ten parchant Dirk... ale to je zase jiný příběh). Takže co? Když mu nakonci umřela jeho žena (první žena), brečela jsem jako malá. Protože tak, jako Sean nikdo jiný milovat nemůže... Brečela jsem s ním! áááááááá bože já bych o tomhle mohla mluvit hodiny...

Btw už se k nám sjíždějí světský. O víkendu bude pouť! A... JÁ TAM JDU S DANDOU!!! ááááá ♥ ovšem... ovšem... ovšem... když se zase na něco nevymluví :D:D

Taky mě sere, že se tenhle týden, na který jsem se tak těšila, zatím jenom flákám doma. Místo toho, abych si každou minutu užívala s mojí milovanou. To je k vzteku. Ale vím, že spolu ještě strávíme spoustu takových chvil, takže to zatím beru v klidu... I když mi nehorázně chybí.♥
Už jsem říkala, jak se těším na Pride?! Asi jo, co?! Už jsem četla program! áááááá... Proč to pořád píšu?!:D:D:D prostě to bude báááájo :D:D
Fuck you, I'm THE BOSS!!
Já z něho fakt jednou umřu, vážně že jo!
I wish people would stop comparing Bruce to God. I mean He's a great guy but He's not Bruce Springsteen.
And By the Way:
I can't be friends with you if you hate this Man!

78. Rozchod

17. července 2012 v 14:47 | Dicy° |  Lily's Song
Pátek
Bylo asi šest hodin, když jsme všichni seděli na pohodlných křeslech v místnosti na stadionu a čekali jsme, na začátek koncertu. Seděla jsem na malé pohovce vedle Bruce a pevně jsem držela jeho ruku. Dnešní koncert je můj poslední. Zítra brzy ráno jedu na letiště a letím do Atlanty, kde na mě budou čekat kluci, a pojedeme do Athens.
Samozřejmě mě mrzí, že turné pro mě končí. Samozřejmě mě ničí, že Bruce teď docela dlouho neuvidím, ale na druhou stranu se už těším do školy. Kluci už mi po tom týdnu tady chybí. A vím, že Bruce uvidím hned, jak to bude možné. Takže má dobrá nálada stále přetrvává.
V místnosti byl celkem hluk. Kluci z kapely se o něčem zrovna dohadovali. Bruce se tomu jen smál a občas prohodil pár slov.
Vlastně celý týden byla skvělá atmosféra. Bruce sice občas nezakrýval, že Briana stále nemá zrovna v lásce, ale k žádnému konfliktu nedošlo a já jsem si celý týden náramně užila.
Uprostřed mého zamyšlení mi začal z ničeho nic zvonit mobil v kapse. Pustila jsem Bruceovu ruku a vytáhla jsem mobil z kapsy. Volal mi Michael. Věnovala jsem Bruceovi omluvný úsměv a zvedla jsem se z gauče. Zamířila jsem ke dveřím a vyšla jsem na chodbu, kde byl klid.
"Ahoj, Mickey," přijala jsem hovor.