Září 2011

Crazy Dreams... <3

29. září 2011 v 17:05 | Dicy° |  My Days
Dnešní ráno bylo krušný... Nejen, že už druhou noc mě přepadají samé bláznivé sny, ale navíc, jsem po včerejším díle Expozitury nespala moc dobře. Ale vážně. Měli jste to vidět! Měla jsem z toho husí kůži. A jelikož brácha není doma, byla jsem sama v pokoji, všude tma a já koukám na to, jak týrají mladou holku... Brrrr! Pak se divím, že jsem nevyspalá a nechce se mi vstávat.
Nakonec jsem samozřejmě vstala... A dokonce jsem si ještě stihla udělat i svačinu. Jelikož mám posledních 20,- Kč a za to si svačinu v bufetu nekoupím :( Sakra, kde já ty prachy vezmu. Už bych vážně měla pořešit ty lístky na maturák, potřebuju je zaplatit...

Včerejší volno jsem chtěla využít k tomu, abych se naučila na test z němčiny a z účetnictví a na zkoušení z ekonomiky, práva a češtiny. K tomu jsem ještě chtěla dopředu udělat úkol z ájiny. A nakonec jsem udělala polovinu úkolu na aj! No, všechno řeším za pochodu. Na test z němčiny jsem se dnes učila o přestávkách a něco vám řeknu... Jsem naprosto spokojená s tím, jak jsem to napsala. Myslím, že z toho bude dobrá známka! Nečekaně jsme taky psali z češtiny. To už je horší, ale myslím, že i kdybych se učila, nebylo by to lepší, protože to byl z větší čášti rozbor literárního textu. Z toho čekám tak trojku. Jinak jsem ze všeho zatím vyvázla v pohodě. Zítra ještě nějak přežít zkoušení z ekonomiky, protože se rozhodla, že už bude brát i nedobrovolníky. Kdyby raději byla ráda, že chce někdo jít dobrovolně!! No, snad budu mít štěstí. Když tak se na to ještě kouknu před hodinou a na tu čtyřku to vždycky ukecám. Na Právo se ještě kouknu večer a zítra půjdu s Thomym dobrovolně. Je to celkem lehký. Taky jsem se chvíli učila na účetnictví, na zítřejší test, protože časový rozlišení nákladů a výnosu není zrovna jednoduché. Udělala jsem si jeden příklad, tak uvidím, jak to dopadne. Snad dobře, potřebuju dobrou známku. Taky mě zítra čeká rozbor z češtiny, zkoušení z matiky a z němčiny. Bude to zítra vážně zajímavej den... :D*
Ale mezi náma, už se vážně těším až si večer lehnu do pelechu a nechám si něco zdát. Miluju svoje sny! Perverzní, nádherný, bláznivý, všehoschopný... :D

A teď si asi zajdu k babi pro ovocný knedlíky s tvarohem () a pustím si další díl Glee... A pak se vrhnu na Právo.
Jo, a zítra možná konečně pustí dědu domů z nemocnice! :)

Damn!

26. září 2011 v 22:02 | Dicy° |  My Days
Pořád jsem se z toho s těma R.E.M. nedostala... A vypadalo to, že jo. Myslela jsem, že už je to za mnou. Už jsem zase brečela. Možná za to může to video s Coldplay, kde hrajou Everybody Hurt. Možná... Nevím. Prostě už nevím. Asi se z toho nedostanu :( No, to určitě ne. Jak bych taky mohla... Když já chci tak moc slyšet Every day is yours to win na živo. Chci je znovu vidět. Chci znovu zažít ten pocit očekávání, nadšení, šileného štěstí... :( A nic z toho nebude.

Ale jinak byl dnešní den skvělej. Thomy udělal závěrečky na řidičák, já přežila školu bez problému, zvládla jsem doučko bez bráchy a užila jsem si odpoledne s Markoušem a prckem. (takhle úchylně jsem to napsala schválně! :D Myslete si, co chcete! ;D)

A zítra zase randíčko s L*. Huráá!

Teď koukám na Dr. House a pak Partička. Ale hrozí, že při tom usnu :(
Letím, báááj
no není on úžasnej?! NO, VSAĎTE BOTY NA TO, ŽE JE!

So Important for ME!

23. září 2011 v 20:55 | Dicy° |  My Days
Tak jsem si vzpomněla...
...děda je už z nemocnice doma!!
Sice jenom na víkend, ale lepší něco než nic. To bylo tak úžasný, když jsem přijela domů, vešla k babi do kuchyně a děda tam ležel na gauči a koukal na televizi!

"Rozsviť, ať si tě můžu pořádně prohlídnout!" :))*

R.E.M. končí, Bruce The BOSS slaví... <3

23. září 2011 v 20:10 | Dicy° |  My Days
Dnes byl fajn den... V rámci možností, tedy. Ano, poslouchala jsem R.E.M. Jak ráno při cestě do školy, tak odpoledne při cestě domů. Ano, bála jsem se... Po včerejším večeru. Ale zvládla jsem to. Měla jsem na krajíčku. Hlavně, když jsem poslouchala Walk it back při cestě domů. Slunce už se chýlilo k západu... Prostě romatika. A já si říkala: "Bože, to by bylo krásný... Slyšet tohle na živo. Svitit mobilem... Jako tenkrát 17. srpna v Praze..." Ale vydržela jsem to. Zahnala jsem slzy.
A když jsem šla z autobusu a hrála mi Aftermath už jsem se zase usmívala. Protože ji miluju. Protože JE miluju... Navždy!
Jinak... Dnes jsme měli nácviky na maturák. Já jsem na nich byla poprvé, jelikož minulý týden jsem byla v té Anglii. Docela jsem se toho bála, ale bylo to v pohodě. Někde v polovině už jsem se začala trochu chytat i v úsecích, které se dělali minule. Za dvě hodiny jsme nacvičili 1,40 minuty :D A jak tam tak přehazovala ty písničky, zaslechla jsem Dancing in the Dark od Bruce, kterou jsem tam dávala. Doufám, že na ni budeme alespoň chvíli tancovat!! To by bylo úžasný! A když už jsem u toho. DNES MÁ MŮJ MILOVANÝ THE BOSS 62. NAROZENINY. TAKŽE VŠE NEJLEPŠÍ!!
A stále je úžasnej! Tenhle chlap prostě zraje jako víno! Čím starší, tím lepší.

R.E.M. CALL IT A DAY :'(

22. září 2011 v 17:31 | Dicy° |  R.E.M.♥
Dnešní den - 22.9.2011 se do mého kalendáře zapíše černým písmem!


A Michael řekl: "Moudrý muž jednou řekl: "umění zúčastnit se je vědět, kdy je čas odchodu." Vybudovali jsme spolu něco mimořádného. To jsme vykonali. A teď je čas od toho odejít.
Doufám, že naši fanoušci vědí, že to nebylo lehké rozhodnutí. Ale všechny věci musí jednou skončit a my jsme to chtěli udělat správně, po našem.
Chtěli bychom poděkovat všem lidem, kteří nám pomáhali být R.E.M. po těch 31 letech, jsme vděční všem kdo nám to umožnil. Bylo to úžasné."

A já brečela! Brečela jsem hodně! Když jsem se to dozvěděla (díky Facebooku, díky Zuzi), nevěřila jsem tomu. Našla jsem článek... Uvěřila jsem! Podívala jsem se na rem.hq a rozbrečela jsem. Brečela jsem hodně! Brečela jsem dlouho! Marně jsem se snažila přestat! Má skvělá nálada byla v tu ránu pryč. Ale musela jsem udělat úkol na němčinu. Brečela jsem nad sešitem. Brečela jsem a marně se snažila vyluštit, co mi radí Google překladač. Pouštěla jsem si k tomu R.E.M. na YouTube... a brečela jsem!

Brečela jsem, protože vím, jak moc pro mě znamenali. Kolik toho pro mě udělali... Kam mě dostali. Díky nim jsem to, co jsem. Věřte, nebo ne! Tři roky mého života byly jenom o nich! Byli mi vším...
Brečela jsem, protože vím, že už nebude další Acellerate, další Hollow Man, další Collapse into Now, další Every day is yours to win, další 17. srpen, další slzy štěstí při pohledu do jeho očí, další šílená radost, když se objeví na pódiu... Nic!

Dobrá... Přiznám se! Už nebrečím! Ne! Protože si stále pouštím jejich písničky na YouTube a vím, že jejich hudba tu bude stále! Stále mi bude dodávat odvahu, stále mě bude povzbuzovat, stále tu je Losing my Religion, aby mě doprovodila při maturáku na stužkování, stále tu jsou jejich videa, stále tu je Mickey s jeho krásnýma modrýma očima, užasnými fotografiemi a s Thomym!
Jen prostě skončila jedna etapa a každý musí jít dál. A já jdu dál taky! Jdu dál s hlavou hrdě vztyčenou, s úsměvem na rtech a se sluchátky v uších.

A žiju v naději, že se jednoho dne vrátí!
"To our Fans and Friends: As R.E.M., and as lifelong friends and co-conspirators, we have decided to call it a day as a band. We walk away with a great sense of gratitude, of finality, and of astonishment at all we have accomplished. To anyone who ever felt touched by our music, our deepest thanks for listening." R.E.M.

Nice Day!

20. září 2011 v 20:38 | Dicy° |  My Days
Mám konečně svůj notebook! Pravda, jsem opět bez peněz. Myslela jsem, že peníze z brigády mi vydrží déle, ale když k tomu přípočítám veškeré náklady spojené se záčátkem školního roku, k tomu cesta do Anglie, všechny blbosti ohledně chystaného maturáku a peníze jsou v tahu... :( Ale nestěžuju si. Ba naopak. Po dnešním dnu mám skvělou náladu. Notebook je úžasnej. Už tu mám nějaké programy a pár dokumentů. Ještě zkopíruju z druhého počítače svoje filmy a obrázky a bude to. Už jsem si stáhla i Operu (a Google Chrome aniž bych o to stála!) a ještě mi zbývá si tam dát všechny záložky. Nejprve musím ale zkopírovat veškeré dokumenty. Což chvíli potrvá, protože těch filmů je docela dost. Ale mám ukrutnou radost, že mám konečně svůj VLASTNÍ počítač. Už se nebudu muset řídit podle bráchy, kdy budu moct nebo nebudu moct jít na počítač. Nebude mě furt napomínat, že jsem si nainstalovala nový program atd.
Jenom by to chtělo pořádný officy. Mám zatím jenom startery, což by mi na ten základ (word, exel) i stačilo, ale neměla bych z toho tak moc dobrej pocit :D*

No, abych se vrátila k dnešnímu skvělému dni. Ve škole to sice stálo za starou bačkoru, ale hned po škole se má nálada rapidně zlepšila. Před školou na mě totiž čekala L* a jelikož jsem ji vlastně týden neviděla, hrozně jsem se na ni těšila. Navíc... Třetí rande je vždycky zlomový, ne? A taky že bylo! :)* Procházely jsme se ulicemi ruku v ruce a povídaly si o všem možném. Je mi s ní vážně fajn.
Ve čtyři jela domů, protože ji ještě čekalo nějaké učení a doučování z matematiky. Já jsem se samozřejmě také měla co učit, jelikož zítra píšeme z účetnictví (zatím jsem se na to ani nepodívala!). Šla jsem ji doprovodit až na autobusák...
Loučení bylo sice smutné (už jenom z principu, že jde o loučení), ale přesto naprosto krásné!

A mimochodem, včera jsem si byla zažádat o ten řidičák. Konečně... Tak doufám, že příští týden ho budu mít. Už se těším na první jízdu. I když se mi s tím naším autíčkem ze začátku nebude jezdit dobře, jelikož jsem zvyklá na kiu. A budu nadávát. A budu vzteklá... Znám se! :D*

Taky bych se měla zmínit, že včerejší díl Dr. House byl naprosto skvostnej. A Partička jak by smet! A ta biografie Hugha Laurieho je naprosto dokonalá. Vždycky mě to tak vtáhne, že skoro nemůžu přestat. Dneska jsem málem zapomněla vystoupit na konečný, když jsem jela domů :D*

Jediné mínus posledních dnů: Děda je stále v nemocnici :( Nechápu proč! Na víkend už ho měli pustit domů. Nepustili. Tak jsem myslela, že v pondělí už bude doma. Nebyl! Dnes také ne! Vždycky když jdu domů, hrozně doufám, že vejdu k babi do kuchyně a on tam bude... A nikdy nic! Tak snad zítra... ;)*

No asi půjdu... Ještě musím nainstalovat nějaký serepetičky :D* Báááj děcka°

42. Cesta s Brucem

18. září 2011 v 17:38 | Dicy° |  Lily's Song
Středa
Když jsme vyšli před stadion, Dereck nervózně přešlapoval před dveřmi minibusu a když nás viděl, viditelně si oddechl.
"Už jsem myslel, že jste na to dočista zapomněli," usmíval se a pomáhal nám naskládat si všechny věci do dodávky.
"Copak bychom mohli?" zasmál se Brian.
Když Dereck zavřel 'dveře' dodávky, pomalu jsme nastupovali do minibusu a všichni jsme se usadili na stejná místa jako včera. S jedinou změnou - Jerry si sedl dozadu s Warrickem. Jasně, že mi to vůbec nevadilo. Naopak!
Když jsme byli všichni usazení, v uličce se objevil Dereck. S úsměvem se po nás rozhlédl.
"Určitě je vám jasné, na koho čekáme," řekl a já chvíli přemýšlela, co znamená tón, kterým to řekl. Vzadu se někdo zasmál. Nechtěla jsem raději ani zjišťovat, kdo to byl.

41. Ranní přípravy

18. září 2011 v 17:35 | Dicy° |  Lily's Song
Středa
Pomalu jsem otevřela oči. Kolem mě byla tma. Chvíli jsem se jen tak rozhlížela ve tmě, aby si mé oči zvykly. Ostatní ještě tvrdě spali.
Natáhla jsem se na noční stolek pro mobil. Displej se rozsvítil a na něm objevily se číslice oznamující časomíru - půl osmé. Aha?! To abych si přichvátla. Zamířila jsem tedy rovnou do koupelny. Cestou ve tmě kolem mé tašky s věcmi jsem nahmatala ještě svou 'koupelnovou taštičku' a potichu otevřela dveře. Na chodbě bylo ticho. Nikde nikdo, žádné kroky.
V koupelně jsem nebyla ani deset minut - stačilo si vyčistil zuby a pleť, rozčesat vlasy - stejně jako večer. Namalovat se můžu v pokoji.
Zamířila jsem tedy z koupelny přes chodbu. Pomalu jsem otevřela dveře, a když jsem je zase zavřela, zůstala jsem stát na místě.

Problém Homosexuality...

17. září 2011 v 21:39 | Dicy° |  My Days
Fajn den. Ráno nebylo nic moc. Málem jsem nevstala. Ta noc v autobuse nebyla zrovna dokonalá a nějak mě to zmohlo.
"Snídaně!!" volá máma z kuchyně. Neochotně otvírám oči, zvedám se z postele. Levá noha! Sakra! Pomalu mířím do kuchyně. Máma mě obdaruje jenom tichým a strohým "ahoj". Co jiného také čekat?! Sedám si ke stolu...
"Halóó!! Vstávat! Žádný vyspávání!!" otvírám oči (opět). Nad mojí postelí stojí táta a křičí. Nechápavě se rozhlížím kolem. Když táta vidí, že jsem vzhůru, odchází na snídani. Já opatrně vystrčím pravou nohu zpod peřiny a nechám ji spustit na zem. Zamířím do kuchyně a snažím se pochopit, proč se mi povedlo doopravdy vstát až na podruhé.
Pozdrav od mámy se ani podruhé nezlepší a já se tomu už ani nedivím. Za ten týden, co jsem tu nebyla, se nic nezměnilo. A mě už je to vlastně úplně jedno...

Když odpoledne odjede máma na svatbu kolegině, táta do práce a babi do nemocnice za dědou, mám chvilku volna. Střídavě překládám němčinu, střídavě si čtu... Pak jdu vynést plasty do kontejneru. Do uší nová sluchátka z Anglie, zapnutou mptrosku a jdu. Sluníčko pěkně hřeje, můžu jít jen v tričku a šortkách. Pěkně se projdu, provětrám se a nadýchám se čersvého vzduchu. A pak jsem se zase vrhla na němčinu :(
Taky jsem si během dne opsala anglický a německý slovíčka na němčinu, vytiskla si materiály o New Yorku a Washingtonu DC na anglinu a otázky k maturitě z ekonomiky. Na zítra mi tak zbývá jenom sloh na češtinu... To nejhorší na konec.

Pak jsem zkoukla druhý díl Expozitury, který jsem díky Anglii prošvihla. A pak asi tři díly How I Met Your Mother.

A teď poslouchám Rickyho^ a píšu si s L*. Je zlatá! Mám pocit, že poprvé ve svém životě dělám správnou věc. Je divný, jak jsem vždycky nechápala lidi, kteří se za tohle styděli. Vždy jsem říkala: "Je to přeci normální. Nic na tom není zamilovat se do osoby stejného pohlaví. Proč se za to stydět? K tomu není důvoc. Lidi by to měli chápat. Ti, co to nechápou, na ty bych srala a ignorovala je." Ale když jsem v té situaci já sama, už mi to tak snadné nepřijde. Už když jsem to psala Šári, než jsem odjížděla do Anglie, bylo to pro mě těžké. Najednou jsem v té situaci a úplně chápu ty lidi, kteří se za to styděli a báli se to říci ostatním. Chápu je až moc dobře. Není to snadné. Nedokážu si představit, že to jednou řeknu i rodičům. Ale na to ještě není ta správná doba... Ale pochybuju, že by to pochopili. Když se nedokážou přenést ani přes to, že mám tetování! No, prozatím se musím smířit s tím, že mě mají za něco úplně jiného, než čím ve skutečnosti jsem. Ale to se netýká jenom mé rodiny. Takovích lidí je víc. Ale možná ještě nejsem v takovém stadiu, abych jim to mohla říct... Třeba na to přijdou sami.

zatím báááj, koťátka :o*

Duhová vlajka už i v muzeu...

16. září 2011 v 21:45 | Dicy° |  I take a photo
Kvalita nic moc... Ale to důležité tam je! Rainbow flag (odmyslete si tu světle modrou!) v muzeu! Londýn, muzeum přírody (netuším, jak se to přesně jmenovalo), sekce hmyzu. Alespoň trochu mi to zpříjemnilo pobyt v místnosti plné neuvěřitelně odporné havěti...
*

Anglie přes objektiv...

16. září 2011 v 21:01 | Dicy° |  I take a photo
Dnes jsem se po týdnu vrátila do milované vlasti a přivezla jsem si pár fotek... (pro zobrazení fotek v původní velikosti klikněte!) ↓

Goodfellas... Konečně!! <3

11. září 2011 v 15:07 | Dicy° |  My Days
Tak jo! Už je oficiálně potvrzeno, že 10. 12. přijedou do Plzně se Support Lesbiens i Goodfellas!!
Huráá! Konečně je uvidím na živo. A Supporti k tomu?! No, co víc si přát?! A jenom za 220,-?!! Awesome!

Teď se ale víc těším na večer, až vyrazím. Jo, ta cesta busem bude asi hrooozně otravná, ale co... Nějak to zvládnu. Těším se jako malá :)) Jsem zvědavá na rodinu. Snad budeme mít štěstí. Snad nám dají alespoň najíst :D*
Těším se až uvidím další kout světa... :)

Už jsem si pustila druhý díl sedmé série House MD. A vážně jsem se bavila skvěle. Občas jsem se bála, že to s Cuddy^ vzdá, ale vydržel to. Nestačím se divit, jak se změnil. K lepšímu, samozřejmě :))* Už teď se těším na další díl... Hádám, že to nevydržím a hned, jak se vrátím domů, pustím si další díl :D* V originále je to stejně lepší než televizní dabing (i když Martina Stránského a jeho hlas fakt žeru!).

Notebook už mám předběžně vybranej, jenom počkat až se vrátí brácha. Táta chce, aby se na něj podíval, než ho obědnám. Jako by se v tom brácha nějak zvlášť vyznal. M. už mi poradil, Danda^ se na mě (opět) vysral!!

Ale ze všeho nejvíc se těším, až se vrátím z Anglie a uvidím se s L*.

Mějte se tu krásně ten týden, Bááááj^*

Přípravy na cestu do Anglie...

10. září 2011 v 9:58 | Dicy° |  My Days
Máma už je schopna na mě promluvit. Za ten tón bych ji sice nejraději omlátila hlavu o zeď, ale co nadělám. Že prý nemůžu v neděli jet ve svých milovaných džínách (co na tom, že mají díru na koleni??!!). Takže si musím koupit nový. Ale peníze mi na ně nedá. Takže můj sen (z výplaty si kopit notebook) se mi pomalu vzdaluje. No fajn...

Mám napsanej seznam. Snad se mi to do tý tašky všechno vejde. Ještě tam musím nacpat bundu, jinak by mě máma asi nikam nepustila. Ale je pravda, že má bejt ošklivo, takže ji možná užiju... A ještě musím nějak vyřešit ten problém s nedostatkem ponožek :D*

Brácha už je pryč, mám doma klídek. Asi kouknu na minulý díl Partičky, když jsem neviděla kvůli Dr. Houseovi začátek. Jenom mě mrzí, že tohle pondělí neuvidím druhý díl House :( A ve středu neuvidím Exposituru. Ale to najdu na netu. House asi těžko :(

Když už se teď nemusím učit do autoškoly, mám konečně více času na čtení! Takže se do toho musím dát. Musím dočíst Vychoďme ho z kola ven, pak Krysaře, Na západní froňtě klid. Pak si musím přečíst tu novou knížku o Hughovi, kterou jsem si koupila. No a pak budu zase nakupovat! :)* Teda pokud mi do té doby zbydou nějaký prachy :D*

Jdu koukat na tu Partičku :)* Báááj^*

That's not fare!

9. září 2011 v 19:05 | Dicy° |  My Days
Je pátek. Mám za sebou úspěšný týden ve škole. Vše jsem zvládla. Zkoušky jsem úspěšně udělala. Dnes jsem ve škole při češtině válela a vysloužila jsem si jedničku z ústního projevu. Krásná první známka...
Je pátek, je volno. Zítra ráno bráška odjíždí na víkend pryč. Budu mít volno a klídek na balení na vytouženou cestu do Anglie. K tomu všemu jsem si dnes koupila zářijové číslo Rock&Popu (na obálce Hugh Laurie!!) a chystám si ho schovat na nedělní cestu, abych měla co číst. ...
...měla bych být šťastná. Moc šťastná. Měla bych mít skvělou náladu. Těšit se... jak na cestu do Anglie, tak na to, až se vrátím a zase se uvidím s L*.

Ale nejsem šťastná. Nálada nic moc...
Doufám, že do neděle bude vše okej. Nesnesla bych, kdybych odjížděla a děda byl stále v nemocnici a nikdo by nevěděl, co bude dál... :( nechci ani pomýšlet na nejhorší... To bych asi nerozdejchala :'( Jenom bych potřebovala, aby mi někdo řekl, že bude vše zase dobrý!

Myslím, že půjdu. Dala jsem si pár dílu Himym, ale pořád to nepomáhá. Potřebuju přijít na jiný myšlenky. Tak si asi dodělám tu ekonomiku, němčinu a práva, abych to měla z krku. Taky potřebuju vyzkoušet ty nový tužky, který jsem si dneska koupila...

Jen doufám, že mám vše. Nerada bych v neděli, až budu balit, zjistila, že mi něco chybí... Už teď mám nervy, že mám málo čistých ponožek!
bááááj^*

About Nothing...

8. září 2011 v 20:46 | Dicy° |  My Days
Dnes v noci se mi zdálo, jak jsem oplakávala smrt našich hokejistů. Při dnešních sportovních zprávách v osm už to nebyl sen. Je to vážně smutný :'( Nedá se k tomu víc napsat... Tak to prostě je. Tím, že to budu donekonečna omílat a rozebírat, na tom bohužel nic nezměním... :(

Dnes jsem se zase viděla s L., což mi vážně zvedlo náladu. Počasí sice nic moc, ale kdo by řešil počasí.
Škola mě neskutečně sere! Ještě, že už v neděli jedu pryč. Už se těším...

Teď musím letět a naučit se ten blbej ústní projev na zítra na čj... :/ Hnus!

... aneb jak napsat krátký a "smysluplný" článek!

I do the right Things!

7. září 2011 v 19:19 | Dicy° |  My Days
Dnešek byl naprosto úžasnej! A nejen proto, že jsem UDĚLALA ŘIDIČÁK. :)*
To dopoledne bylo o nervy. Pořád jenom čekat. Nejdřív na techniku, pak na test, pak na jízdy, pak na ortel. To čekání se vyplatilo. Mireček^ měl radost, protože jsme to všechny čtyři udělaly. A to nám nevěřil :D*
Ale to není to nejdůležitější z celého dne.
Hned, jak nás propustili, jela jsem do Plazy koupit cíga a něco k jídlu, pak jsem šla ke škole, kde jsem počkala na Thomyho a šli jsme na oběd. A pak rovnou na Bory za L.*
A bylo to... just beautiful^. Pořád se usmívala! A úsměv jí sluší... Sešli jsme se na Borech, čekala jsem na ni před školou. A šli jsme až na náměstí pěšky. A byla to úžasná procházka :)* Škoda, že jsem měla kosmetiku a neměla jsem tolik času...

Another Topic
Slyšeli jste o té tragédii s českými hokejisty? :( Oh, Shit! To je tak nefér! :'(

Budu muset jít... Zítra píšem diktát, tak se na něco musím podívat... Abych začla alespoň čtyřkou a ne pětkou :D*
Báááj

Just Perfect...

6. září 2011 v 18:53 | Dicy° |  My Days
Dnešek byl moc fajn. Ve škole byla sice hrozná nuda (co jiného taky od školy čekat), ale přežila jsem to. Pak na oběd s Thomym a pak pro lístky na Support Lesbiens. Jen doufám, že s nima vážně přijedou Goodfellas. To by bylo legendární! :)*

Po včerejšku, kdy mi máma oznámila, že zítra ve tři mám kosmetiku, jsem byla vážně rozladěná z toho, že mi nevyjde rande s L.* Ale dnes, když jsem seděla nahoře v Plaze (a snažila se do hlavy nasoukat co nejvíce vědomostí na test v autoškole), mi napsala, že to nevadí, že se můžeme vidět alespoň na chvilku, že mě pak na kosmetiku doprovodí. Takže se řídím pravidlem lepší něco než nic a mám opět skvělou náladu. Taky jsem pak ten test v autoškole napsala. Ještě aby ne, když jsem měla tak báááječnou náladu.

Jen doufám, že tak dobře dopadne i ten zítřejší test... A technika... A jízdy... A že to bude za mnou. A že si budu moci stoprocentně užít rande :)* Už se na ni* hrooozně těším.

A dneska jsem navíc dostala peníze z brigády. Máma je vybrala z účtu a dala mi je. Jenom mě štve, že většina půjde na Anglii. Ale co?! Stojí to za to! Těším se tam! Alespoň na týden vypadnu, když jsem o prázdninách nikde nebyla...

Tak já zase půjdu... Ještě se podívám na techniku, kterou jsem (jak jsem zjistila) úspěšně zapomněla. Takže jsem se to učila zbytečně... :D*

A na závěr: Můj splněný sen... Hojí se pěkně. Prostřední hvězda už je celá sloupnutá, ty krajní ještě ne. Pořád se to loupe a pekelně to svědí, ale miluju to! :)*

I just love that Feeling I'm His Little Sister...

5. září 2011 v 21:00 | Dicy |  Tema týdne
"Hej! Hej! Hej! Dívej, dívej!" křičí brácha a strká mi pod nos televizní program. Prst zapíchnutý u nápisu Dr. House.
"Hej! Nekecej... Jakto?"
"A v televizi nebyly ani ukázky!"
"Debilové! Neví, co je dobrý... HighFive!" nastavím ruku jako to dělává Barney S.
Plesk!
"Hypotetickej HighFive!" stojí nad mou židli a nespouští ze mě oči. Nastane chvilka ticha.
"Pěknýýýý!" řekneme jednohlasně.

Ví, co mám ráda. Ví, co mě potěší. Ví, jak mě přesvědčit. Ví, jak mě podpořit. Ví, jak mě rozesmát.
Jsme sehraní. Děláme blbosti. Děláme to, co ostatní nechápou - čemu nerozumí.

Je to můj starší brácha, a i když je občas na zabití, za nic na světě bych ho nevyměnila...


Mickey Stipe jako muž mnoha talentů

2. září 2011 v 18:28 | Dicy° |  R.E.M.♥
Našla jsem jednu úplně úžasnou věc... A to ↓

Jedná se o... jak bych to jenom nazvala... umělecké uplatnění Mickeyho Stipea. On je vážně dokonalej. To já už vím dlouho, o to nejde, ale když se tak koukám na to video... A vidím, čemu všemu se věnuje, jednoduše tomu nemůžu uvěřit.
Já už se teď bojím, jak zvládnu ten čtvrťák, protože to, co na nás dneska všechno nahrnuli, co nás čeká a tak, z toho mi jde hlava kolem. A on zvládá hudbu, svoje stránky, fotografování, tvoření různých věcí a dalších milion dalších aktivit! Vážně ho obdivuju. Patří mu můj veškerý respekt!
Ještě k tomu jsem se dozvěděla, že produkoval Velvet Goldmine, což je prostě úžasnej film. Dobrá, nebudu zapírat, že ho mám ráda hlavně kvůli tomu, že tam je Ewan McGregor nahej, ale tento film má i jiné kvality :D* Třeba hudba... A celkové herecké obsazení stojí za to... No, Mickey by neprodukoval žádnou s*ačku! Víme, ne?! :)*

Tak já letím, musím ještě dodělat nějaký věci kvůli škole... Tak zatím :)

PS: A jenom tak mimochodem: Potkala jsem kluka s těma nejnádhernějšíma očima na světě (viz Mickey Stipe, viz Hugh Laurie a podobně!) Jenom teď čekám, co se vyvine z toho středečního rande a pak bych do něho šla! :DDD*

Just stupid Problems...

1. září 2011 v 18:04 | Dicy° |  My Days
Před chvílí jsem se vrátila z menší projížďky na kolech s bráchou. Hezky jsem se provětrala a všechny kopce jsem vyjela. Sice jsem občas myslela, že vypustím duši, hlavně když jsme vyjížděli nahoru na Dubovku, ale k mé radosti jsem to zvládla. Jsem na sebe pyšná. Nohy mě bolí jako kráva, ale nevadí. Stejně zítra prosedím sedm hodin ve škole.
Jenom mě štve, že mi volal Míra. A já si nechala mobil doma. Ups... A já jsem zrovna přemejšlela, že by bylo nejlepší, kdybych tu poslední jízdu měla už o víkendu. Protože v pondělí čas nemám a v úterý potřebuju jít napsat ten připouštěcí test, takže fakt nevím, jak to zvládnu. Tak jsem už chtěla mít alespoň ty jízdy z krku... No, nějak to musím vymyslet. Když tak mu zítra napíšu, dneska už ho nebudu otravovat takhle pozdě.


Tak jo... Zjistila jsem jednu věc. Holky jsou stejný svině jako kluci (pokud jde o vztahy a takový ty ostatní pí*oviny). Vážně mi nepřijde normální chodit s dvěmi lidmi najednou. "Ale mému příteli nevadí, když budu mít holku" What the Fuck?!!! Jsem naštvaná! No, nebudu to řešit, nechám tomu volnej průběh a uvidím, jak se to vyvine. :)*

Ještě dneska musím vyplnit nějaký papíry do školy. První den a už mě to tam štve :D* To mi to dlouho nevydrželo. Hlavně, když ředitel rozhodl, že bude učitele finančně hodnotit podle toho, jakou bude mít jejich třída docházku. Takže nás Vokroj zašne kvůli tomu pěkně buzerovat. Mě to nevadí, já měla docházku vždycky tak kolem 98 % nebo víc, ale příští tejden musím na ty závěrečky do autoškoly. Takže do studyjňáku si napíšu "Návštěva lékaře" a bude! :)*

Tetování se hojí pěkně, jenom pekelně svědí :D* Ale pořád se na něj nemůžu vynadívat