Weekend, Me & Films

8. května 2011 v 17:40 | Dicy° |  All over the world
Tenhle víkend byl fakt famózní. Jistě, mohl by být i lepší, kdybych nemusela být doma zavřená jako ve vězení, neměla na očích svoje pošahaný rodiče a mohla jít ven, když je tak hezky. Zákon schválnosti, co?!
Ale i tak… Ve všem zlým hledám něco dobrého. Takže když už musím být doma, tak si konečně pustím všechny ty filmy, které jsem si stáhla, ale neměla jsem na ně čas, protože jsem koukala na Dextera. Ale toho už mám za sebou…
Začínala jsem sobotu odpoledne Černou labutí. Už jsem ji měla rozkoukanou, tak jsem ji jenom chtěla dokoukat. Musím říct, že na to, jak o ní všichni básnili, mě to moc nezaujalo. Ano, Oskara si zasloužila - herecký výkon byl skvělý. Ale na mě to bylo ke konci už trochu moc zamotaný. A hlavně to bylo trochu padlý na hlavu. To co jsem v tomhle filmu nenašla, dohnala jsem v druhém: Transpotting. Jednoduše: ku*evsky dokonalý. V hlavní roli Ewan McGregor. Skvost. Taky mě zaujal herec Jonny Lee Miller. Hned, jak jsem ho viděla, říkám si: Sakra, toho odněkud znám, toho už jsem někde viděla, v čem jenom hrál? A pak mi to došlo. To je přeci Jordan Chase z pátý série Dextera! Božánek! Blond mu sluší víc.
Pak byla na řadě klasika - Přelet nad kukaččím hnízdem. Hodně dobrý. A dokonce jsem se u toho zasmála. Ale to i u Transpottingu! Jack Nicholson byl skvělej. Jediným mínusem bylo asi to, že jsem předem věděla, jak to skončí, z hodin českého jazyka. Ale stejně mě ten konec úplně odrovnal. Prostě fakt dost dobrý! Miloš Forman je hold formát!
No, a pak přišlo na řadu Moulin Rouge. Těžko popsat slovy, jak moc byl ten film dokonalej. Hlavní role: opět Ewan McGregor a Nicole Kidman. Rovná se dokonalost číslo jedna. Úžasný zpěv, nadupaný soundtrack. Rovná se dokonalost číslo dva. Story about love. A love that will live forever. Dokonalost číslo tři! Celou dobu jsem si říkala: Nebudu brečet! Nebudu brečet! Už od začátku, kdy Ewan alias Christian sedí nad psacím strojem (rok 1900), po tvářích mu tečou slzy a mluví o tom, že žena, kterou miloval, je mrtvá… Docela jsem se držela. Vážně jsem nebrečela. Koukala jsem na to večer. Všude tma, klid. Kolem jedenácté brácha šel spát a pro mě to znamená, že musím vypnout notebook. Ale do konce filmu ještě chybělo asi třicet minut. No, fajn, dokoukám to zítra. Stejně nemám nic jiného na práci. Pokračovala jsem hned dopoledne. Zase: Nebudu brečet! Nebudu brečet! Nejdřív to šlo, ale… Kdo sakra může nebrečet, když mu umírá v náručí! Ewan byl skvělej! Nicole byla skvělá! Ten konec mi rval srdce! Ale i tak je to skvost! The greatest thing you've ever learnt is just to love and be loved in return. Těžko popsat slovy! Mám nutkání si to pustit co nejdříve znova. Takže kopíruju do notebooku, abych to měla kdykoli po ruce a chystám se na další film. Těžko jen tak si pustit film Constantine, když v hlavě mám pořád I will love you until the end of dying. Ale jdu na to…
Constantine ani neurazí, ani nenadchne! Je to zajímavý film s dobrými efekty natočený podle skvěle zpracovaného komiksu. Souboj dobra proti zlu, kdy zlo má převahu, ale dobro samozřejmě zvítězí už jenom z principu. Dobré zpracování, příběh trochu pokulhává, přesto nic otřesného. Ale jo, dá se to.
Další na řadě je Zemřít mladý. Stále mám v paměti, jak jsem kdysi tento film viděla poprvé v televizi. Seděla jsem v kuchyni - sama ve tmě. Mamka odmítla se na to koukat se mnou, protože "by u toho zase bulela". Divila jsem se jí. Je to přeci jenom film. Už je to dávno. Tenkrát mě ještě jen tak nějakej film nerozbrečel. Dnes stačí málo. Když jsem tenkrát viděla Zemřít mladý až do konce, rázem jsem mamku pochopila. A seznam filmů, které mě dokáží dojmout, se otevřel. Momentálně je na seznamu nespočet filmů. Jenom za tento víkend přibyli tři: Transpotting (ano, když zemře malé miminko, dojme mě to!), Přelet nad kukaččím hnízdem a Moulin Rouge (samozřejmě!). Zemřít mladý na seznamu už dávno je! Campbell Scott je skvělej a Julia Roberts jakbysmet. Samozřejmě nechyběla scéna s bludištěm, pro mě tak důležitá! Právě odtud přišla inspirace k Lily's Song.
V zásobě mám ještě spoustu filmů (Bastardi, Fontána, V jako Vendetta), ale ty si nechám zase na přístě. Až se zase moje matinka rozhodne, že mě nepustí na krok. Hádám, že to bude brzo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.