19. Kapitola

30. října 2010 v 20:23 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
"Znovu se zabydluješ?" zeptal se s úsměvem John.
"Už je to tak. Jsem rád, že jsem zpět," odpověděl Carson a dál se věnoval svým věcem, zatímco si John pohodlně sedl na jeho postel. Carson mu věnoval závistivý pohled.
"Asi bys měl vědět, že mi Elizabeth nabídla pokoj pro dva," usmál se spiklenecky John. Carson se na něho nechápavě podíval: "Odmítl jsi, že?"

"Ano," přikývl John. "Takhle mi to vyhovuje."
"Mě taky," usmál se Carson.
Nevím, jestli bych zvládl bydlet s Carsonem… Nechci nic riskovat. Takhle je to pro mě ideální. Mnohem víc si ho vážím. Společným pokojem by se vlastně skoro nic nezměnilo. Už teď to o nás všichni vědí. A jsme spolu každou volnou chvilku. Nemám si na co stěžovat.
***
"Zase v problémech?!" usmál se Carson a podal Johnovi dva prášky proti bolesti a sklenku s vodou. Pak se otočil k Rodneymu, který ležel na druhém lůžku a podal mu to samé. Po chvíli si od obou vzal prázdné skleničky a odběhl udělat nějaké potřebné testy.
Do hodiny jsme byli v pěkné bryndě. Ošetřovna praskala ve švech pod náporem zraněných. Do toho ta neskutečná bolest hlavy. Už dobrých pár minut jsem se téměř nezastavil. A prášky proti bolesti už skoro nepůsobily. Johna jsem už asi půl hodiny neviděl. Ani jsem o něm neslyšel. Mám o něho strach. Neměl jsem ho pouštět z ošetřovny - nebyl ještě úplně v pořádku. Na druhou stranu je to hrdina - on to zvládne, a nám se teď hodí každé volné lůžko. Někteří zranění už leží na matracích na zemi. A to už jsou někteří na ošetřovně na Daedalovi.
***
Vše se vrací do normálu. Zase jsem riskoval a zase to vyšlo. Atlantida, respektive celá planeta, stále existuje. Bolesti hlavy postupně přestaly a já se právě připravuji na společnou noc s Carsonem. Mám já to ale krásný život…

19 1.
19 2.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mil^ Mil^ | Web | 30. října 2010 v 21:41 | Reagovat

Prostě Paris :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.