Říjen 2010

20. Kapitola

31. října 2010 v 10:13 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
Tiše jsem stál skrytý za listnatým keřem. Za zády mi oddechoval Lucius. Pevně jsem svíral ledovou spoušť své zbraně. Cítil jsem kapičku potu, jak stéká po mém pravém spánku. Když jsem uviděl, kolik Kolyových mužů hlídá bránu, polilo mě horko. Najednou se ozvala má vysílačka.
"Plukovníku Shepparde, vím, že mě slyšíte," nechtěně jsem se otřásl, když jsem uslyšel tolik nenáviděný hlas.
"Bránu hlídají moji muži, nemáte šanci se přes ně dostat. Nedělejte hlouposti. Mám vaše přátele. Vraťte se do města. Jinak je čeká smrt. Kdo bude první? Co takhle doktor Beckett?"

19. Kapitola

30. října 2010 v 20:23 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
"Znovu se zabydluješ?" zeptal se s úsměvem John.
"Už je to tak. Jsem rád, že jsem zpět," odpověděl Carson a dál se věnoval svým věcem, zatímco si John pohodlně sedl na jeho postel. Carson mu věnoval závistivý pohled.
"Asi bys měl vědět, že mi Elizabeth nabídla pokoj pro dva," usmál se spiklenecky John. Carson se na něho nechápavě podíval: "Odmítl jsi, že?"

4. Kapitola - Jsme v tom spolu

30. října 2010 v 20:07 | Dreamy° |  Až ti křídla narostou...
Šla jsem tmavou chladnou chodbou. Snažila jsem se potlačit strach. Věděla jsem, že teď musím být silná. V nose mě štípal podivný zápach zatuchlého starého podzemí. Má chodidla trpěla - každý ostřejší kamen mě bolestivě bodl do jemné sametově bílé pokožky. Vlhkost se mi vpíjela do lehounkých šatů a já cítila, jak těžknou, ale šla jsem dál. Sledovala jsem železné dveře v dálce přede mnou, osvětlené jednou zapálenou lampou na kamenné stěně.

Medúza...

30. října 2010 v 13:57 | Dreamy° |  All over the world
Dnes jsem viděla celý díl Medúzy a mám pár novinek:) Prvně mě zaujal účes moderátorky, ale to není tak důležité... :)

3. Kapitola - Já ti věřím

30. října 2010 v 13:44 | Dreamy° |  Až ti křídla narostou...
Ráno jsem se vzbudila velmi brzy. Pomalu jsem otevřela oči. Oknem do mého pokoje pronikali hřejivé paprsky vycházejícího slunce. Rychle jsem vyskočila s postele a neuběhlo ani půl hodiny a vycházela jsem do ulic města. Před domem jsem se zastavila a pohledla do zlatého kotouče, který se vyhoupl nad východní krajinu. Jeho paprsky příjemně hřály na kůži.
Já se k němu ale otočila zády a zamířila jsem na západ. Šla jsem rázným krokem, času jsem neměla moc a musela jsem toho ještě tolik stihnout.

18. Kapitola

29. října 2010 v 16:03 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
Smutně stál v Johnově pokoji a sledoval ho, jak si balí své věci.
"Johne?" řekl po chvíli tiše.
"Ano?" ozval se a sundal ze zdi nad postelí plakát Johnyho Cashe.
"Neznamená tohle konec, že ne?" zeptal se se strachem v hlase.

Jsou pro sebe Stvořeni! <3

28. října 2010 v 14:19 | Dreamy° |  StarGate
Už jsem se trochu zdokonalila ve výrobě grafiky, tak jsem si troufla na něco většího ;) Trochu jsem si pohrála a vylezlo z toho vcelku ucházející NĚCO, co se může vydávat za 'ilustraci' k povídce Na křídlech Pegase :) ↓

Deprimovaný oslík :)

28. října 2010 v 12:47 | Dreamy° |  I take a photo
Ve skutečnosti to je spíše taková (nepovedená) grafika, ale použité fotky jsou moje:) Je to můj malej plyšovej hrdina :) ↓

The Green-Eyed Beauty (Like in Fire)

28. října 2010 v 12:45 | Dreamy° |  I draw
Zase jsem si trochu hrála... :) Můžete mě kritizovat, jak chcete, mě se to stejně líbí ↓

Svět není jen černobílý!

24. října 2010 v 16:35 | Dreamy° |  I draw
Pokus o nakreslení černobílého portrétu, dopadl nakonec úplně jinak, než jsem čekala... ↓

(m)EAT! :)

24. října 2010 v 16:30 | Dreamy° |  I draw
Jsem s tím docela spokojená, i když to opět není dodělané :) ↓

Můj modrooký doktor! <3

24. října 2010 v 11:26 | Dreamy° |  Poezie
Blankytně modrá obloha
a nekonečnost dnů -
to je to nejkrásnější co mám -
mé království snů.

Dneska se mi zdál úžasnej sen... Nebo sny? Asi kouknu do snáře, protože mě zajímá, jestli to nemá nějaký vyznám.
Nejdřív jsem byla s (Lhoteckou) partou venku a chlastali jsme před kámošovým barákem ;D Bylo nás tam asi deset, hrozně jsme se zlili a pak jsme přemejšleli, jak se naskládáme do stanu pro čtyři :D Nakonec jsme alespoň jednoho (kterej už díky velkému množství alkoholu usnul) strčili do chlívku k prasatům :D:D Načež jsem v tom snu dostala takovej záchvat smíchu, až jsem se z toho probudila :D Venku už začínalo svítat, ale celej barák ještě spal, tak jsem po chvíli zase usnula.
Byla jsem u nás na zahradě, s mým bráchou a ještě nějakým chlapem. Na silnici bylo nějak neobvykle rušno, ale to není důležitý. V tom snu, náš barák patřil tomu chlapovi :/ :D:D On pak zmizel do baráku a já s bráchou jsme šli dozadu na zahradu. Brácha pak někam zmizel a já jsem si začal hrát s úžasným koťetem, který jsem si vytáhla z našeho bazénu (bože, to jsou sny, co?!) :D:D:D
Pak mi najednou došlo, kdo byl ten chlap...* ♥♥♥ Takže jsem 'odhodila' koťě a letěla jsem za ním do baráku :D A řeknu Vám, fakt nezapomenutelný zakončení mého krásně úchylného snu :D:D
Pozn.: *Ti chápavější si to možná odvodí s názvu článku. ;D

17. Kapitola

23. října 2010 v 17:42 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
Seděl v tmavé studené cele a zhluboka dýchal. Topil se v hrobovém tichu a v hlavě měl zmatek. Myslel na tolik věcí… Snažil se vzpomenout si, co přesně se stalo. Uvažoval, jak se z toho dostane. Za jak dlouho ho přijdou osvobodit. Samozřejmě myslel na Carsona. A to vše se míchalo s chorobným strachem. Strach ho pohlcoval. Cítil ho celým tělem. Bál se co bude.

Rodinná iluze

22. října 2010 v 16:09 | Dreamy° |  Jednorázové povídky
Typ: Ze života
Postavy: Bára, Bruce (její otec), Thom (její bratr)
Pozn.: Soutěžní povídka ↓

13. Usmíření

20. října 2010 v 19:50 | Dreamy° |  Lily's Song
Středa
Když jsem odešla, zamířil Michael do koupelny, kde se osprchoval. Pak ještě zavolal pár lidem - potřeboval něco vyřídit. Když bylo všechno domluveno, lehl si na gauč a snažil se dospat, to co v noci promrhal.
Probudil ho klíč v zámku. Zmateně se posadil. Podíval se na hodiny - 11:45. To bude Thom. Začalo mu bušit srdce. Ve dveřích se objevila Thomova tvář, na které zářil velký úsměv.

16. Kapitola

20. října 2010 v 19:39 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
Co se to sakra děje? Celé město je v moci toho proklatého Lucia. Proč ne já? Jak to dělá? Proč mu všichni tak podlézají? Co na něm všichni vidí? Nějak to nechápu… Vím, kdo mi může pomoci. Mám opravdu šílený plán, ale co jiného mi zbývá. Carson je jediný, kdo mě napadá. Ano, musím se přenést přes to, co mu udělám. Musím ho omráčit zbraní, ale je to nezbytné. A musím se přiznat, že po tom, jak se teď chová, nebudu mít zas tak velké výčitky svědomí. I když za to vlastně nemůže… Je jen součástí Luciovi hry! A já musím zjistit, jak to dělá. A k tomu potřebuju Carsona.
***

15. Kapitola

17. října 2010 v 14:45 | Dreamy° |  Na křídlech Pegase
"To, že o nás Elizabeth ví, má i své výhody," usmál se a pohladil Carsona po tváři.
"Například?" zeptal se zvědavě.
"Mám víc volného času. Většinou musím hlášení odevzdávat do druhého dne, dnes mi Elizabeth dala dva dny navíc," nedočkavě se zmocnil Carsonových rtů.
Leželi na posteli v Johnově pokoji a užívali si pocit, kdy před sebou měli ještě celou společnou noc.
"Dnes jsem se o tebe tolik bál," zašeptal.
"A přesto jsi zvládl flirtovat s Norinou," poznamenal uštěpačně Carson.
"No tak! Nekaž tuhle chvíli!" odvrátil tvář.
"Omlouvám se. Jen trochu žárlím, nemohu si pomoci, ale už se o tom nezmíním ani jedním slovem. Vím, že mezi vámi nic nebylo."
"Už tě nechci ztratit, Carsone," zašeptal John a spojil jejich rty.
***

12. Pomáhám Michaelovi

15. října 2010 v 20:29 | Dreamy° |  Lily's Song
Středa
Když jsem se ráno probudila, do oken mi pražilo slunce a tak jsem se s úsměvem vydala ke dveřím. Zamířila jsem do kuchyně, kde seděli kluci u pultu a snídali. Když jsem s úsměvem vešla, oba vzhlédli a Thom mě obdaroval krásným úsměvem.
"Dobré ráno, princezno. Jak pak si se vyspala?" zvedl se a šel mě obejmout.
"Já skvěle. A vy?" poprvé jsem pohlédla na Michaela. Úsměv mi zmrzl na tváři. Seděl tam, nic neříkal, byl celý bílý a třásl se. Neměl na sobě žádné triko a na levé ruce měl modřinu. Thom si ho ale nevšímal a dokonce ignoroval i můj ustaraný pohled: "Skvěle. Jak jinak?!"
Proč jsem včera odcházela? Nevím, co se stalo. Co když Michael potřeboval mou pomoc? Ale… Na druhou stranu... Kdybych zůstala, nepotkala bych Briana... Ano! Jak krásné jméno - Brian. Teď jsem se ale zase soustředila na jejich problémy. To je teď důležitější.

You are Everything! <3

15. října 2010 v 19:55 | Dreamy° |  'Chytré řeči'
Jako nálada opět nic moc... Já vím, už jsem s tím Trapná! Ale já si nemůžu pomoct! Jsem pako, poslouchám od R.E.M. ty nejsmutnější, nejcitovější ale zároveň ty nejnádhernější songy... Krásně se u toho pláče :'(

Many nights We Pray...

14. října 2010 v 18:58 | Dreamy° |  Poezie
Je mi vážně mizerně... Každou vteřinou se o mě pokouší infarkt... :/ Jsem na prášky... Snažím se hledat radost v maličkostech! Nevnímám nic kolem sebe - Jsem s Ním! Včera večer jsem se za něj modlila. Snad to pomůže... Je to silák a bojovník - on to zvládne! Tohle je pro něj. ↓